Co asi tak
lidé prožívají,

• zamlžené vidění, barvy ztrácí na své intenzitě
• zhoršené vidění za tmy a šera
• v zorném poli se objevují našedlá místa
• rozvlněné linie například při čtení
• snížení centrální zrakové ostrosti (periferní vidění zůstává zachováno)

Rozlišujeme suchou a vlhkou formu VPMD. 

Suchou formou trpí 90 %  nemocných a závažné onemocnění způsobuje ve 12 – 21 % případech.

Vlhká forma je charakteristická prorůstáním cév pod sítnicí, které propouští tekutinu do zadní části oka. Otok na sítnici způsobený hromaděním této tekutiny postupně způsobuje zhoršení centrálního vidění (barevnost a ostrost), ale periferní vidění je zachováno.

Pro sledování stavu zraku slouží Amslerova mřížka. Takto vidí mřížku člověk s onemocněním vlhké makulární degenerace.

Zdroj:

• American Macular Degeneration Foundation, https://www.macular.org/
• National Eye Institute, https://www.nei.nih.gov/

Jak už z názvu onemocnění vyplývá, věkem podmíněná makulární degenerace se týká především lidí starších padesáti let. Nejvíce pak trápí seniory nad 65 let. Věk však není jediné riziko rozvoje makulární degenerace. Roli rovněž hraje genetika, ale i kouření, obezita či vysoký krevní tlak.

Rozhodně na nic nečekejte a ihned se objednejte ke svému očnímu lékaři na vyšetření. Především při vlhké formě VPMD je čas rozhodující a zrak se nevratně může zhoršit během několika týdnů.

Zatím neznáme způsob, jak VPMD zcela vyléčit, ale dokážeme zastavit nepříznivý vývoj onemocnění a potlačit tak ztrátu zraku, která hrozí. Při suché formě VPMD, kdy se zrak horší v průběhu let, se nepodávají žádné speciální léky, ale pacient se snaží podpořit vitalitu svých očí různými doplňky s luteinem a vitamínem E a také bohatým jídelníčkem. Na vlhkou formu existuje speciální léčba, která má za cíl potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly.

Ano. U vlhké formy tohoto onemocnění je riziko slepoty velmi vysoké. Navíc dochází ke ztrátě zraku v řádech týdnů či měsíců. Suchá forma je sice pomalejší, ale často se stává, že se v průběhu let změní ve vlhkou formu. Nebezpečí rozvoje praktické slepoty je tak u obou forem onemocnění.

Jistě, věkem dochází k zhoršení zraku a člověk často potřebuje brýle na blízko či na dálku. VPMD ale na rozdíl od běžných problémů velmi silně snižuje kvalitu vašeho života a během několika měsíců se můžete stát zcela závislým na pomoci ostatních. Proto není dobré příznaky VPMD podceňovat. Především u vlhké formy je to hra o čas. Proto v případě, kdy máte jakékoliv pochybnosti, neotálejte s vyšetřením u očního lékaře.

Pokud máte potíže typu: zhoršená schopnost nebo dokonce neschopnost číst text i s brýlemi, rozvlnění a deformace obrazu a textu, šedá nebo tmavá skvrna v centru zorného pole a potíže s prostorovým viděním, je vhodné Vašeho očního lékaře na tyto problémy přímo a konkrétně upozornit.

Oční lékař Vám vyšetří vidění na dálku i do blízka, následně Vám rozšíří zorničku (rozkape Vás) a provede vyšetření oční sítnice – zejména jejího centra – žluté skvrny. Pokud má podezření na některou z forem věkem podmíněné makulární degenerace, provede (popř. odešle Vás) k vyšetření tzv. očním koherentním tomografem (OCT), který změří tloušťku centra sítnice a detailně zobrazí průřez této oblasti. Tímto vyšetřením je pak většinou definitivně potvrzena diagnóza.

Oční vyšetření je hrazeno ze zdravotního pojištění, pokud je však nutno provést OCT, může na tento úkon oční lékař požadovat doplatek v řádu stokorun.
Po stanovení diagnózy vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace je léčba i OCT vyšetření během léčby hrazeno ze zdravotního pojištění.

Ano, udává se až 40% genetická zátěž, pokud touto nemocí trpí oba z Vašich rodičů.

Velmi důležitý je tzv. self monitoring, tzn. pravidelné samovyšetřování na Amslerově mřížce. Včasný záchyt toho onemocnění má totiž zásadní vliv na prognózu a efekt event. léčby. Dále je nutná důsledná ochrana před UV zářením, preventivně užívání komplexních preparátů s luteinem ve formě tablet, které zlepšují látkovou výměnu v centru sítnice a oddalují riziko zvratu do vlhké formy VPMD.

Toto onemocnění se stalo díky prudkému rozvoji diagnostických a terapeutických metod léčitelným až během posledních několika let. Proto je extrémně důležité informovat o něm širokou veřejnost, aby nebyly podceňovány nebo dokonce přehlíženy jeho první příznaky.